Klub lodních modelářů Barrakuda

Tato dvoj soutěž, na kterou jsme se z celého seriálu těšili asi nejvíc, se konala v kempu EDEN v Jinolicích od 20. do 22. června 2008. Trošku pozdě jsme si zamluvili ubytování, tak jsme na místo dorazili až v pátek ráno, což znamenalo dost brzy vstávat. 

Prezentace byla do 8:00 ráno, což jsme splnili, pak jsme si vybrali místečko, kde jsme zaparkovali a postavili stánek a už bylo slavnostní zahájení. Soutěže pořádal Admiral Jablonec nad Nisou, zajišťovat pomáhal KLoM Česílko Valdice, a protože se omluvil z vážných rodinných důvodů pan Špinar, ředitelem soutěže byl Zdeněk Tomášek a hlavním rozhodčím Petr Uzel. Po nástupu se konalo ještě dobodování modelů, které se neúčastnily Netolic. Bodoval Ota Holan, Petr Uzel a Zdeněk Tomášek.

První bodování si odbyla například loď Karla Majera – stíhač ponorek, získal nakonec 92 bodů a s tím při této sezóně patřil k lépe bodovaným lodím. Hned od rána jsme na 2. startovišti jezdili F4 – B, nakonec se náš sešlo 6 a abychom to neměli tak jednoduché, tak pěkně foukalo. Na průběhu soutěží to bylo znát, pořád někdo zachraňoval znepojízdněné modely. I St. Canute pana Grni to potkalo a tak si pro model dovesloval spolu s panem Jedličkou, ještě na vodě ho zprovoznil a poslal ke břehu, sami pak jeli zaparkovat, což se jim s obtížemi povedlo (mělčina nechtěla zatížený člun pustit ke břehu)..a pak jsme jim sdělili, že zaparkovali až za plotem kempu.:-)

Takže do člunu museli znovu a přejet jinam. Mně už se tedy rozhodně nepovedlo zopakovat výkon z Netolic, ale Martin jel klidněji, i když se mu prý při třetí jízdě podařilo skoro do mrtě vyjezdit baterky a nemohl zacouvat. Těžko říct, čím to bylo, možná ještě nějaké Bobří prokletí, protože Otta Josef, který se stejnou lodí jezdí v juniorech, také u jedné jízdy doslova zápasil s couváním, zadek se pořád stáčel jinam, než byl úmysl. Já pak přebíhala na druhé startoviště s Aresem…a smůlu jsem moc neprolomila, jezdily se 2 jízdy, třetí potom dodatečně, cítila jsem se utahaná, vítr taky zrovna nepřestal…no pravda někteří měli ještě horší problémy, třeba pan Plíhal jezdil s takovou minilodičkou, že si s ní vítr dělal doslova, co chtěl, a problém byl pomalu i čistě projet start. Do trati se nám občas pletly i lysky – párek s mládětem.

Pořád nevěděly, jak přejet od bójky v rohu vpravo k bójce v rohu vlevo, aniž by se musely potkat s těmi vrčícími věcmi. Po odježdění jsem se byla ještě trochu dívat na F4 – A juniory, nakonec jsem kus odpoledne prospala a taky jsme jeli ještě do Jičína nakoupit. Plachetnice svoje soutěže jezdily až v Jičíně na Šibeňáku, takže jsme se s jejich majiteli potkávali jen ráno a odpoledne, když modely opečovávali. Večer se konaly noční jízdy, na které jsme byli s Martinem přihlášeni oba – já jela s Aresem a Martin s Piper, tu jsem viděla vlastně prvně svítit. Jelo 26 modelů, jezdili jsme až hluboko do noci a to se ještě Pavel Darakev s Petrem Hosnedlem museli rozjíždět.

Hezká zkušenost, z mého pohledu ale trošku pokažená neustálým spěcháním, abychom tam neseděli ještě v 1 v noci. Inu je to něco jiného, když se takováto populární jablonecká soutěž vyhlásí pro takové velké množství modelů. V sobotu dopoledne mi kus soutěží utekl, protože jsem se nemohla vzbudit a vlastně celé dopoledne jsem ani pořádně nemluvila, přemohl mně chrapot. Když jsem se probrala u čaje, navrhla jsem výlet na Kost, který jsme pak s Martinem skutečně podnikli, takže jsme pak přijeli až na 15:00 na naše soutěže F4 – B a to jsme ještě nastoupili pozdě a atmosféra na startovišti byla dost hustá. Jízdy – Martin 93 a 95, což je super. Já první 94 a druhou 93, no nic moc. Pak navazovaly soutěže F4 – A senioři – jezdili jsme 1. a 2. jízdu.

Martin rozhodcoval spolu s panem Krupičkou. První jízdu jsem zvorala – dvanáctky šly nějak mimo mě no a couvání…a druhou jsem měla jen za 2 body nahoře a pak přišlo zajetí lodi do doku, podle mne prakticky bez problému a čistě, Martin to tak neviděl a to bylo asi prvně, kdy jsem z mola odcházela skoro se slzami v očích. Pak už jsem jen koukala na další, Pepíkovi Čejkovi se dokonce povedla jedna 100, takže před dalším dnem napínavé.:-) Večer se konalo vyhlášení výsledků 3. seriálové soutěže, také se předával dar panu Sýkorovi k 50. narozeninám, pak jsme ještě v klidu debatovali u auta až do tmy, skoro jsme šli spát, když přišel Pepík Čejka vyzvat mně k tanci – v sále restaurace se po vyhlášení konala diskotéka.

Ráda jsem šla a nakonec jsme se tam vyblbli i s Martinem, ten dorazil později. Pepík prohlásil, že to byl taktický tah, abych se utahala a další den zkazila tu třetí jízdu. No byl to moc příjemný večer. 3. jízda se jela v neděli od 8:00, některé závodníky byl trochu problém vzbudit, ale nakonec to dopadlo celkem dobře – mně se nepovedla jen 1x dvanáctka; někteří dokonce prohlásili, že s promilemi se jim snad dokonce jelo líp (a jiným zas naopak). Martin zas rozhodcoval, spolu s panem Šmejkalem, snad to ani nebudu komentovat. Pak jsme ještě stihli koukat na F2 – B, tam se to míchalo junioři se seniory, ale odjeto bylo v poledne.

To už bylo aspoň 30 nad nulou a i to asi popohánělo všechny k rychlejšímu tempu. V jednu hodinu bylo slavnostní zakončení a vyhlášení výsledků 4. soutěže. Martin se díky docela vydařeným jízdám umístil za panem Filipem a panem Grňou jako třetí. Celkově se Jinolice vyznačovaly větším množstvím závodníků a uvolněnější atmosférou na startovištích, aspoň oproti Netolicím určitě, a i když se na výsledcích trochu podepsalo počasí (vítr), já na ně budu vzpomínat ráda a těším se na příští rok.

Výsledky KLoM Barrakuda: 3. seriálová soutěž: F4 – A sen. Marcela Pischnothová – 22. místo (z 29) F4 – B sen. Martin Karpatský – 5. místo Marcela Pischnothová – 6. místo (ze 6) 4. seriálová soutěž: F4 – A sen. Marcela Pischnothová – 22. místo F4 – B sen. Martin karpatský – 3. místo Marcela Pischnothová – 5. místo Noční soutěž: Marcela Pischnothová – 13. - 16., Martin Karpatský 19. – 20.

Autoři: Martin Karpatský, Marcela Pischnothová